Klient A nesnáší anglicismy. Klient B je alergický na zdrobněliny. No a klientovi C zase naskakuje husí kůže, kdykoliv uslyší slovo férový. 

Čert aby se v tom vyznal! Obzvlášť když během práce často přepínáte mezi tonalitami několika zákazníků. Jak má nebohý copywriter dodržet všechny tyhle požadavky a nezvencnout se z toho?

Skvělou pomůckou je slovník zakázaných slov. Píšu si do něj výrazy, které se konkrétnímu klientovi nelíbí. Při dlouhodobé spolupráci ho postupně doplňuju, protože i zákazník se vyvíjí. Samotný seznam ale samozřejmě k úspěchu nestačí. Je potřeba ho taky využívat. Jak na to?

Možnosti jsou různé. Můžete otrocky projíždět každičký text a ostřížím zrakem slídit po zakázaných slovech. Práci si dost usnadníte, když povoláte do zbraně automatické vyhledávání v textovém editoru – jen bacha na skloňování nebo časování (dobré je vyhledávat části slova, které se během ohýbání nemění). Ale i to je trochu otročina, protože musíte zadávat jednotlivá fujtajbl slova postupně.

Nejlepší je dávkové lustrování. Dřív mi v tom skvěle sloužila editorská pomocnice Kiki. Stačilo do jejích útrob jednou nasypat zakázaná slova, nakrmit ji aktuálním textem a během nanosekundy jsem viděl, jestli můj fosilní mozek na něco nezapomněl.

Dneska na to jdu ještě jednodušeji. O kontrolu požádám AI. Zkuste to taky. Můžete si připravit důmyslný prompt, který pokaždé zkopčíte do AI prográmku společně s textem.

Málo elegantní? Souhlas. Tak si klidně vytvořte personalizovaného AI chatbota pro každého klienta. Jednorázově mu nadefinujete, která slova se nemají v textech objevit. Pak už stačí jen nahrát váš text a AI vám během chvilky vše vytmaví.

Že to zní až moc idylicky? Ono to ale takové je i ve skutečnosti. Jen je potřeba prozkoumat, co ten který AI prográmek provádí s daty, která do něj nacpete. Klientům by se jistě nelíbilo, kdyby AI s jejich citlivými údaji dělala nekontrolovatelné psí kusy. Jestli si chcete na bezpečnost opravdu posvítit, můžete používat AI pomocí API.

Tolik k ověřování, toho, jestli jste v textu nepřehlédli nějaké to nevítané slůvko nebo obrat. Zbývá už jen naťuknout, jak vůbec slovník zakázaných slov sestavit. 

Rozhodně není dobré čekat, až vám klient své neoblíbené výrazy omlátí o hlavu během připomínkování odevzdaných textů. Mnohem lepší je zeptat se na jeho textařské alergie hned na začátku spolupráce. Sám to dělám ve vstupním online dotazníku (o něm taky někdy utrousím samostatný post) – tonalitě v něm věnuju celou sekci.

No a jak minimalizovat výskyt slov, které jsou na černé listině, během samotné tvorby? Slovník zakázaných slov nedílnou součástí takzvaného výcucu z výcucu. To je dokument formátu A4, v němž mám shrnuté ty naprosto klíčové zásady, na které mám myslet při psaní pro konkrétního klienta. A právě o této vychytávce si víc povíme příště.