Dnešním Copyhubkám by místo obvyklého hashtagu #prepismeto slušelo spíše ocejchování pomocí #dopismeto. Po letech váhání jsem se rozhoupal k tomu, že vyzkouším zápisník od Rocketbook. Když dorazil, celkem jsem zíral. Už samotné rozbalování patřilo k výrazným emočním zážitkům. Okouzlily mě všemožné vychytávky a líbily se mi i texty. Prostě zdařilý marketing. Jenže pak se mi dostal do ruky tenhle certifikát:
To, co je na něm napsané, potěší. To, co na něm napsané není, zamrzí. Když pošlete takovýto certifikát bez vyplněného jména, stává se obyčejným kusem papíru. Pokud se vám pomocí předchozích marketingových nástrojů podařilo zákazníka pozitivně naladit (a vaše značka tedy boduje), tak teď jste jeho emoce srazili minimálně o jeden stupeň. Připodobnil bych to k situaci, kdy vás okouzlující žena postupným sváděním naláká na lože a pak vám řekne, ať se obsloužíte sami. Možná si to na základě předchozích stimulů taky užijete, ale určitě ne tak jako s ní.
A proto, milí kolegové markeťáci, dotahujme detaily. Schválně jsem nepoužil slovo drobnosti. Naše jméno možná pro ostatní vypadá drobně a nevýznamně. Ale pro většinu z nás patří k nejkrásnějším slovům, která můžeme číst nebo slyšet. Tedy pokud zrovna naše chemikářka nevybírá v učitelském notesu svou oběť k přezkoušení.
Vy rozdíl jasně vidíte. Já ho i cítím:
Možná si říkáte, že v Rocketbooku jméno nevyplnili záměrně, protože nevěděli, jestli bude zápisník sloužit přímo mně, nebo ho někomu věnuju i s certifikátem. Moc téhle verzi nevěřím. Pokud by takto skutečně uvažovali, není nic snadnějšího než se v průběhu nákupního procesu na tyhle detaily zeptat. Víte jak… Líná huba, marketingové neštěstí. Tak se toho nebojme a pojďme dotahovat skvělé nápady do konce.
Díky, že jste si zobli. Za týden vás tu rád zase pohostím. A kdybyste o dalších Copyhubkách chtěli vědět dřív, než se objeví veřejně, stačí říct.
Líbilo? Chcete mi za text poděkovat? Klidně mi napište (rád odpovím), pošlete odkaz na článek přátelům nebo mě pozvěte na virtuální konvici čaje.