Celkem často slýchám, jak si ten či vonen kopík či kopička děsně přejou bejt slavní. Když se jich voptám, jak si tu slávu představujou, zmíňijou třebas to, že by chtěli přednášet na CopyCampu. Chápu. Kdysi jsem to měl podobně.

Podobně, ale ne stejně. Přednášení na CopyCampu jsem bral jako prostředek, ne jako cíl. Jako prostředek, kterej mi může krapet pomoci k dosažení jednoho z mejch cílů.

CC přednášení vám určo nepřinese smršť novejch zakázek. Spíš vám trochu pomůže rozšířit v copy komunitě povědomí vo tom, že vůbec existujete. Ale to má smysl jen tehdá, když pak máte kolegáčkům co dalšího nabídnout. Když jim můžete bejt nějak užiteční. Nedělíte se vo svý know-how na blogu, sockách, v podcastu či jinejma formama? Tak k čemu vám bude 25 minut pomíjivý „slávy“ před pár stovkama lidí?

Než se honit za pochybnou slávou, radši sem si zavčas přiznal, že i když budu mega dobrej ve svý disciplíně, tak i kvůlivá malýmu českýmu rybníčku mě stejně nebude znát 99,999 % člobrdů.

To číslo může vypadat smutně. Ale jen do tý doby, než si čovek uvědomí, že je lepší, když ho nezná 99,999 % světa, ale je užitečnej pro 9 lidí. A když se zadaří, tak třeba časem pro 99. A pak pro 999. A za pár let třeba dokonce pro...

Kdysi v pravěku jsem na slavnostním předávání maturitních vysvědčení nepřál svý třídě hodně zdraví, štěstí, lásky, spokojenosti a tak. Přál jsem jim, ať žijou a pracujou tak, aby si připadali užiteční.

Onehdá jsem to demonstroval na svejch pocitech z toho slavnostního dne. Bylo po maturitách, hafo dalších tříd mělo praxi. A já se ráno dozvěděl, že vlastně do školy vůbec nemusím jet, protože nemám koho učit, co opravovat, kde dozorovat. V tu chvíli jsem si připadal tak neužitečnej, že mi z toho nebylo ani do mýho falešnýho zpěvu. Hledal jsem, čím se zabavit. A tak vznikla moje řeč o užitečnosti, kterou jsem o pár hodin později před plným sálem pronesl.

Měla celkem vohlas. A jsem za to rád. Ne kvůli slávě (dneska už beztak nikdo neví, kdo tam ondá mluvil), ale kvůlivá tomu, že ta řeč mohla bejt pro někoho užitečná a inspirativní.

Na slávu sere pes. Užitečnost a dobrej pocit z toho, co děláme, to je, voč tu běží. Ale v jednom může bejt aji „sláva“ užitečná – pomáhá dostat užitečnost mezi víc lidí. Takže místo původního dilematu Sláva, nebo užitečnost volám: Sláva užitečnosti!

Přežvejkáno & šmakovalo

Trochu lepší – Na začátku roku jsem vobjevil Blinkist. Appku, ve který čovek najde stručný audio shrnutí všemožnejch knih. Říkal jsem si, že je škoda, že něco podobnýho není aji v češtině. A hele! Vono je v ní ještě něco lepšího. Vobrázkový výcucy hlavně seberozvojovejch knih najdete na JůTůbku. Příjemnej hlas, hezký animace a poměrně výstižný shrnutí producíruje už hafo let ňáká šikovná žabka, jejíž identita (aspoň mně) zůstává utajena. Jako psavci musíme přivřít vočka nad vobčasnejma textovejma přešlapama. Ale jinak je to prima kanálek, kterej v sobě ovšem ukrejvá stejný riziko jako všechny pokusy o výcucy, výtahy, výpisky, shrnutí a interpretace: Z bichlí může vytáhnout „jen“ to, co se líbí autorce. A kvůli tomu nám může zůstat navěky ukryto nějaký jiný moudro, kerý by nás mohlo ovlivnit vo dost víc.

Wifikundace

Deepl čtení – Z celýho toho onlinu slýchám stále častější výkřiky typu Zapomeňte na Google Translator. Překládejte v Deeplu. Jo, už přes rok dávám těmhle hlasům zapravdu. Auto překlady v Deeplu se blíží běžný komunikaci daleko víc než ty googlí.

Fčíl bych ale spíš rád utrousil zmínku vo mý čtenářský wifikundaci. V ájině si celkem v pohodě bez slovníku přečtu beletrii nebo krátký články. Zkoušel jsem v ní číst aji pár vodbornejch knížek. Ale zjistil jsem, že k tomu mám trochu vodpor. Zdá se mi, že ty výsledný přínosy nestojej za tu námahu. A tak jsem si přišel na tuhlenctu wifikundaci: Knížku si koupím na Amazonu a votevřu si ju v počítači v appce Kindle. Na druhý půlce vobrazovky mám Deepl, do kterýho zkopčím jednu stránku z Kindlu. Během nanosekundy se mi vokáže příjemnej českej text. Když v něm vobčas něco hapruje, kouknu do originálu. Když mě něco zaujme, do svý databáze fšeho si uložím citaci v obou jazycích a přidám vlastní koment. Není to samozřejmě tak ideální jako přímá četba origoše, ale zase lepší než hodit na celý vodborný čtivo v ájině bobek.

V květenci jsem vyproducíroval

Audio blog #2 – Audiolibrix vypustil do zvukovýho světa novou sedmičku mejch blogpostů o copywritingu. Jestli patříte do Audiolibrix klubíku, můžete si je do ouška naládovat hnedlenc a zadarminko. Jinak si na novou nálož audio copy inspirace budete muset 3 měsíce počkat. Pak bude i dvojka volně k poslechu. Tak jako je teď jednička.

Copyosvětovny – Většinou se těmhle akcím říká workshop. Někdy školení. Vobčas seminář. Já se ale rozhod kombinovat prvky všech těchto formátů, a tak mi nezbylo než si pro vejsledek najít vlastní voznačení. V květenci si tuhle novinku vyzkoušela aji firma, kerá je ve svým voboru největší ve střední Evropě. A páč po akci zavládla spokojenost na vobou stranách, řek sem si, že už nazrál čas nabízet aji tuhle službu ofiko na mým webísu. Tož kdybyste potřebovali něco podobnýho, nejbližší volnej termín mám v srpenci...

Malá domů

Takhle pomáhám kolegáčkům copywriterům:

🌀 Mastermind – Malá skupinka, velká důvěra, ještě větší pokroky a hafo AHA momentů. Toť stručná karakteristika copywriterskýho online mástrmájndu. Další běh startuje v září a jsou v něm eště 3 volný místa. Na webís mástrdmájndu jsem fčíl doplnil sekci FAQjů pane uchazeči. ;-)

💰 Kurz Cenotvorba pro copywritery (nejen) na volný noze – Makáte na svejch copy dovednostech? Supr! Ale nezanedbáváte svý podnikatelský skilly, díky kterejm byste třeba mohli makat míň za víc peněz? Jestli to zní jako váš sen, tak vstávejte! Do vysněného světa vám totiž můžou pomoct cenotvorbový wifikundace, který vysvětluju v 4týdenním online kurzu

📈 Mentoring – Konstruktivní dialog, kterej vás posune na vyšší level. Kolegáčkům při něm nejčastějc dávám konstruktivní zpětnou vazbu na jejich tvorbu, ale řešíme spolu třebas aji cenotvorbu či zefektivňování copy procesů.