Nové afrodiziakum postaví povadlé texty do latě

Mám nejspíš nějakou úchylku. Rajcují mě dobře napsané reklamní texty. Žel bohu jich při svých toulkách za erotickým dobrodružstvím tohoto druhu nepotkávám tolik, abych zcela uspokojil své potřeby. A tak jsem si řekl, že bych mohl povzbudit libido začínajících kopíků a doufat, že zvýší produkci fešných marketingových textů, jejichž svůdností se pak budu moci opájet.

Jenže jak na to? Čím dalším podpořit adepty copywriterského řemesla, když mají po ruce moudra různých Šenkapounů, Bohušů a Mužíkových? A je to vůbec potřeba? Zdá se, že vývoj nového copy afrodiziaka by měl smysl jen v případě, že by mohlo stimulovat ty části psavcova těla, na které jsou všechny dosavadní preparáty krátké. To mě ale nejspíš čeká bádání, které nebude tak snadné jako pozvat holku do kina.

Stojí mi to za tu dřinu? Chtíč mě utvrzuje, že stojí! Navíc k pátrání po chybějící esenci nebudu potřebovat ani pokusného králíka. Sám jsem ho totiž dělal roky. Snad tedy postačí, když zavzpomínám na dobu, kdy jsem začínal s marketingovým psaním, a zjistím, která povzbuzovadla na mě fungovala a která mi chyběla.

Při výzkumu mi došlo, že studium copywritingu je jako láska. Nejdřív se ho nemůžete nabažit, ale nakonec je pravidelné asi jako manželský sex. Zjistil jsem však, že aspoň v mém případě to nebylo nemohoucností studenta, nýbrž tím, že mi došly studijní podněty. Ale vezměme to popořádku…

Jak měl nadržený kopík brzy po sezóně

Premiérové rande s trilogií Pište jako copywriter ve mně zanechalo podobný WAU efekt jako rozepnutí první podprsenky. Ottovy texty mi otevřely úplně nový a naprosto vzrušující svět. Psal se rok 2014 a já díky nim propadl vášni jménem copywriting. Nemohl jsem se ho nabažit a hltal jsem jej každou volnou chvíli.

Kdyby trilogie Pište jako copywriter byla nepřístupná podobně jako tento kousek dámského prádla, nejspíš by ze mě kopík nikdy nebyl. Naštěstí ji Otto Bohuš napsal tak, že do ní šlo snadno proniknout, a krásu copywritingu poodhalila natolik svůdně, že jsem mu nedokázal odolat.

Těchto obrázků putují po internetu mraky. Vybral jsem ten z adresy https://xkcd.com/457/, protože jejich kopii prý můžu volně použít.

Ale všechny vzrušující věci dříve či později zevšední, a tak jsem i já začal brzy lačnit po odhalení dalších tajemství copy světa. Mé tužby byly nejspíš tak intenzivní, že je vyslyšel sám Nejlepší copywriter, a pověřil Pavla Šenkapouna, aby napsal skvělou příručku Webcopywriting pro samouky. Neskutečně mě přitahoval její melancholicko-rebelující tón. I díky němu se z obvyklého vztahu na jednu čtenářskou noc vyklubalo opakované randění.

Jenže ani této lásce jsem nedokázal být zcela věrný. Svůj nezkrotný chtíč jsem ukájel během avantýr s blogy zkušených kopíků. Zpočátku to byla velmi rajcovní dostaveníčka. Když jsem se ale nabažil obsahu, který na nich vznikal roky, začal jsem opět strádat. Četnost a pravidelnost nových příspěvků totiž připomínaly už zmíněný manželský sex – posvícení rozhodně nebylo každý den.

Staré lásky prý nerezaví, ale jen málokdy dokážou rozdmýchat oheň nové inspirace. Párkrát jsem sice zašel na rande s dalšími knihami nebo copy projekty, jenže jiskřička nepřeskočila. Najednou jako bych měl po sezóně. Spasit mě mohlo snad jen nové afrodiziakum. Já ho tenkrát neměl, ale po dlouhém bádání jsem jedno takové vyvinul. Tak třeba právě vám pomůže k větší ere…, ehm, erudici.

Možná si říkáte, že je hloupost spojovat studování a erotično. Jenže já na vejšce pochopil, že studium je bytostně provázané se sexem. Došlo mi to při pohledu na kreativní úpravu nápisu na dveřích kolejní studovny. Historický snímek se bohužel nedochoval – na obrázku vidíte chabý pokus o rekonstrukci.

Strhejte z textů šaty!

Studijní zdroje, na kterých jsem vyrůstal, byly fakt skvělé a svého času jsem si s nimi užil spoustu slastných chvilek. Kdybych se ale mohl vrátit do minulosti, moc rád bych k nim přidal ještě možnost strhat z hotových textů šaty a pod lupou pořádně prozkoumat, jak jsou ušité a proč písmenkám tolik sluší. Právě to nás totiž učila docentka Štěrbová (má nejoblíbenější pedagožka z celé vejšky): Knihy jsou jako šaty. A vy jako literární vědci nemůžete (na rozdíl od čtenářů) jen žasnout nad jejich krásou, ale musíte je obrátit naruby a zkoumat, jak jsou ušité.

Přesně něco takového mi coby copy elévovi chybělo. Podrobnější příklady z praxe. Kritický rozbor textů. Konstruktivní pitvání chyb. Návrhy na vylepšení. Odkrývání nejen svůdného prádélka, ale hlavně myšlenkových pochodů a marketingových postupů. Vím – tohle rozhodně není tak sexy jako dříve zmíněné studijní zdroje. S copywriterskou potencí to však může udělat divy.

Pokud jste se během předchozích řádků červenali jako domácí rajčátka vteřinu před sklizní, mám pro vás skvělou zprávu. Zatímco tento článek by v očích některých marketingových puritánů mohl kandidovat na cenu Sexistické prasátečko, samotné Přepišme.to je naprosto asexuální. Jen tak podle mě může splnit svůj účel – postavit vaše marketingové texty do latě. Přitažlivé bude spíše pro skupinu introvertních podivínů, kteří už pochopili, že k lepším textům se člověk musí prosedět. Že nestačí jen pročítat vtipné tweety o copywritingu, ale je potřeba studovat, analyzovat, přemýšlet, a hlavně zpochybňovat, polemizovat a zkoušet.

Pokud se nebojíte téhle dřiny, snad vám Přepišme.to pomůže do světa lepší textařiny.

Úvodní ilustraci vykouzlila Bára Vlášková.