Kouzla pro copywritery 3 | Proč před pauzou nedokončit větu
15. 11. 2021
Siri to přelouská za 5 minut. A vy?

Proč před pauzou nedokončit větu

Začátky psaní jsou těžké. Všechny. Tedy i ty, které následují po pauze. Znáte to. Píšete a píšete a píšete. A tlak v močovém měchýři stoupá a stoupá. Až fakt už musíte. Překřížíte nohy, ještě rychle dokončíte odstavec a letíte. Když se pak po chvilce vrátíte s úlevným pocitem, usednete opět k počítači a civíte na blikající kurzor.

Minutu, dvě, na začátku třetí se možná podíváte na Facebook, jestli tam náhodou nečíhá nějaká inspirace, ale pořád ne a ne naskočit do psacího procesu, ze kterého jste před malým okamžikem vyskočili.

Co s tím? Taky jsem to tak míval, ale od té doby, co používám princip nedokončené věty, se mi ke psaní po přestávce vrací daleko lépe.

Jak tohle kouzlo funguje? Nehledejte za tím nic složitého. Všechno už je vlastně řečeno v názvu: „Princip nedokončené věty".

Když vím, že nestihnu celý text dokončit před pauzou, nesnažím se zuby nehty dokončit ani nějaký dílčí odstavec. Naopak od psaní odcházím uprostřed nedokončené věty.

Proč? No protože, když se pak vrátím po pauze, přečtu si nedokončený odstavec, navážu na nedokončenou větu, dokončím ji, dokončím odstavec, rozepíšu odstavec další a ty naskakují potom už lépe a lépe a radostněji.

Pokud naopak člověk před pauzou dokončí větu, nebo dokonce celý odstavec, po přestávce ho čekají myšlenková muka a také teror blikajícího kurzoru. Musí zkrátka a dobře hodně přemýšlet, jak navázat, jak rozepsat další myšlenku, co vlastně v tom novém odstavci má být.

Princip nedokončené věty používám jak pro pauzy, které si potřebuji dát v průběhu jednoho dne, tak i pro přestávky mezidenní. Například včera jsem psal nový článek pro můj copywriterský blog a skončil jsem takto:

„A podobně je to s poptávkami v copywritingu. Než někomu předložím pečlivě sestavenou variantní nabídku,“

A to je zatím konec. No a dnes, když budu potom pokračovat, tak si přečtu tuhle tu nedokončenou větu v rozepsaném odstavci a hnedka mně tady bude naskakovat, co jsem asi tak chtěl říct.

Když mi to úplně naskakovat nebude, což se může stávat právě v případě mezidenních pauz, přečtu si odstavec ještě předchozí a pak mě už asi trkne, co jsem tu chtěl nejspíš říci.

Takže mám tu větu: „Než někomu předložím pečlivě sestavenou variantní nabídku,“ a budu v ní pokračovat třeba takto: „nejdřív se ujistím, že si náhodou nespletl lokál.“

Mám dokončenou větu, pokračoval bych dál v tom odstavci. Teď vůbec nejde o to, jestli ta věta je dobrá nebo špatná, jestli je to konečné znění nebo ještě budu opravovat, jde o to, že jsem naskočil na myšlenkovou vlnu a po té můžu surfovat dál a psát a psát. Nebudu koukat do prázdna a nebudu přemýšlet, co jsem vlastně chtěl říct dalšího.

Pokud jste princip nedokončené věty dosud neznali, určitě ho vyzkoušejte. Tohle malé kouzlo dokáže velké věci s produktivitou vaší práce a také s vaší náladou.

Budu moc rád, když mi dáte vědět, jestli princip nedokončené věty funguje i u vás. Já jdu mezitím pracovat na dalších Kouzlech pro copywritery, a proto vám přeji, ať se máte kouzelně!

---

Právě jste dočetli přepis video nahrávky Proč před pauzou nedokončit větu:

Kouzla pro copywritery můžete poslouchat také jako audio. Třeba na Spotify nebo Apple Podcast.

Pro kolegy copywritery jsou tu také mé služby:

Pusťte si článek do ouška

Až copy věž zase něco vyzvoní, dejte mi vědět na
Co dalšího vyzvonila copy věž?