Když člověk začíná s copywritingem, může i z malého českého rybníčku každý den tahat kapitální úlovky v podobě inspirativních článků. Jenže nejpozději za rok je vyloveno. Většina zlatých ryb českého copy totiž trousí svá moudra (už) jen pomálu. Co dělat, když nehodláte chutné, ale již letité články přežvýkávat zas a znovu? Vypravte se na rybolov do zahraničí. Anebo se můžete mrknout do méně známých českých vod, jestli se tam nerodí nové copywriterské štiky. Ale chce to čas a trpělivost, protože dost podměrečných úlovků musíte nechat plavat. Vím, o čem mluvím. Zkusil jsem to. Od šváry jsem si půjčil rybářský vercajk a nahodil udičku do českého onlinu. Co mi nakonec uvízlo v podběráku?
Hnedka to vyzvoním. Jen si nejdřív povězme něco o síťce mého podběráku. Není totiž podběrák jako podběrák. Ten můj má taková oka, že v něm zůstanou jen blogerské ryby, které splňují tyhle parametry:
1) V roce 2017 zveřejnily aspoň 6 příspěvků
Když do blogovacího rybníčku nešplouchne aspoň jeden článek za dva měsíce, jsou to hodně stojaté vody. A já prahnul po gejzíru inspirace.
2) Tématem jejich blogu je primárně copywriting
Chápu, že někoho baví polytematické blogy. A vím, že i na nich lze ulovit dobré posty o copywritingu. (Na konci článku jeden takový zmiňuju.) Jenže tak jako revírem hochů z Kobry 11 je dálnice, tím mým je copywriting.
3) Blog píše (většinou) jeden autor
Co jsem si od toho sliboval? Jednotný styl a stabilní kvalitu. Dává mi to větší šanci, že když nahodím udičku příště, vytáhnu zase podobně chutné čtivo. Přesně tohle neplatí o blozích většiny agentur, kde se autoři mění jak aprílové počasí.
Úlovků bylo nakonec celkem dost. Až jsem se zaradoval. Jenže když jsem začal jednotlivé blog posty grilovat na svém monitoru, ne všechna sousta byla podle mého gusta. Pro lepší orientaci copy gurmánů jsem tedy ulovené ryby roztřídil do tří kádí.
Tyhle 3 blogy zařazuju na svůj stálý jídelní lístek. Splnily všechny parametry a na jejich masíčku jsem si fakt pochutnal. Je zkrátka vidět, že tihle autoři se při blogování cítí jako ryba ve vodě. Doporučuju z nich přežvýkat každičký článek. Že máte málo času? OK. U každého z nich přidávám tip na Top text loňského roku.
www.nejlepsicopywriter.cz/blog
Svět je v pořádku! Nejlepší český blog o copywritingu má pod křídly Nejlepší copywriter. Bez překvapení. Pavel Šenkapoun je podle mě jedinou stálicí českého copy Parnasu, která se v současnosti aktivně dělí o své zkušenosti, radosti i strasti na blogu. Přestože se pod značkou Nejlepšího copywritera tu a tam vylíhne i článek od některé z Pavlových slepič… spolupracovnic, blogu dominuje Šenkyho nezaměnitelný archaicko-intelektuální styl, který někoho nesmírně baví, jiného může dost iritovat. Patřím do první škatulky, a tak mám k tomuhle blogu jedinou připomínku: Škoda, že se Pavel nenarodil v rodu Šenkaprounů. Kohoutek v jeho příjmení mi totiž tuhle rybí polívku trochu kazí.
Přepisování vám pomůže udělat z dobrého textu text skvělý. A to přece chceme, ne? Pavel prozradil 4 fígly, které vám s efektivním přepisováním pomůžou.
Musím se vám k něčemu přiznat. Mám takový onlajnový šuplík, do kterého si průběžně strkám články, které by stály za čtenářský hřích. Když jsem si po Novém roce začal chystat podklady pro tento blog post, zjistil jsem, že v tomhle šufleti je nacpáno taky několik Patrikových textů ještě z doby, kdy jsem ho neznal osobně. Proč to zmiňuju? Protože bych vás rád ochránil před nemocí, která mě dříve oslepovala. Pracovně jí říkám nafrněná přezíravost. Příznaky? Bohuš, Dobiáš, Sibiřanka, Šenkapoun nebo svého času Hřebecký. To jsou jména, která ve světě copy něco znamenají. Jejich blogy mi mají co dát. Ale nějakej Gajdoš? Kdo to jako je? A co ten mi může světoborného ukázat? Asi bych si měl dát trest à la Bart Simpson. Stokrát opíšu: Už nikdy se nebudu dívat skrz rybí prsty na blogy lidí, kteří zatím nemají profláklý jméno. A vy to taky nedělejte. Mohli byste o dost přijít. Dneska už mám přečtený celý Patrikův blog. Dobrý styl. Originální témata. Přínosné informace. Ten kluk má budoucnost!
Tenhle článek měl Patrik napsat už před pár lety. Dneska už vím. Ale jak rád bych byl býval věděl dříve! ;–)
Oproti oběma pánským blogům je většina postů od Annacopy podstatně kratší. Aspoň si k četbě nemusíte vařit kafe a články zhltnete raz dva. Stručnost Aničky Sálové má ale občas i své nevýhody. Někdy vyloženě toužím po tom, aby téma rozebrala podrobněji. Třeba nad tím, o čem píše v posledním postu, jsem dumal roky.
„Ti, co platí nejmíň, mají nejvíc keců a strávíte na nich nejvíc (neproduktivního) času.“ Ta ženská mi mluví z duše!
Z blogovacího potěru vloni pořádně rozvlnili své ocasní ploutve a vyrazili mezi copy ryby první jakosti tihle dva kapříci a jedna štika. Potvrdí letos nadějný začátek, nebo si postup do extra třídy nechají proplout mezi ploutvemi?
http://vladimirvanecek.cz/blog
Vladimír to vloni na podzim rozjel ve velkém stylu. Chrlil jeden post za druhým, až jsem to ani nestíhal číst. Teď naštěstí zvolnil. ;-) Jeho články se zatím hodně točí kolem e-mailingu, typografie a pravopisu. Ale mezi čtenáře už vypustil taky dvě běličky z kreativní dílny na téma slogany.
https://www.holkanatext.cz/blog/
Články Moniky Trojanové jdou rovnou k věci. Podobně jako u Annacopy. Že by pánové při blogování chtěli trumfnout Palackého a dámy se snažily vyvrátit zažité rčení o ukecaných slepicích? Nevím. Každopádně články Holky na text jdou přečíst na ex. Baví mě hlavně rubrika Copywriterské nebe, v níž Monika rozebírá konkrétní příklady (ne)zdařilého copy. Vrásky na čele mi dělá její poslední článek. Ne kvůli obsahu, ale kvůli datu publikování. Od loňského listopadu se čtenáři jejího blogu cítí asi jako kapr na suchu. Snad se brzy dočkám(e) další živé vody.
Andrej se do téhle společnosti dostal jen o pověstná prsa čínské atletky. V roce 2017 se totiž na blogu podělil přesně o 6 článků. Na letošní premiérový blog post podobně jako u Moniky čekám(e). S Holkou na text má Andrej společnou ještě jednu věc. Většina jeho článků je plná příkladů z praxe. A to mi šmakuje.
Ve třetí kádi si zvesela šplouchají blogy, které sice splnily formální kritéria, ale jejich články mi nezachutnaly natolik, abych se do nich vydával lovit pravidelně. Přemýšlel jsem, čím to je. Rozpitval jsem si znovu všechny úlovky a zjistil, že u první šestice mi šmakují hlavně originální témata. A přesně to mi u většiny zbývajících blogů chybí. Dost článků z poslední kádě ve mně zkrátka vzbuzovalo pocit, že už jsem o tomhle tématu četl jinde. Nomádská stezka má na můj vkus navíc dost široký záběr. Cestovatelská témata bych si rád odfiltroval a věnoval se jen copy.
Nic to ovšem nemění na faktu, že i v těchto URL vodách můžete ulovit slušný kousek inspirace. Jen podle mě budete muset trošku přebírat. Ale třeba se děsně pletu a právě v téhle škatulce objevíte blog(y) svého srdce. Naštěstí totiž platí, že není copywriter ten, aby se zalíbil všem. A to je paráda! Každý si z českého copy rybníčku vytáhne rybky podle svého gusta. Tak vzhůru na lov!
Stará garda copy blogů. Zasloužilí harcovníci českého copywritingu. Na blog postech většiny z nich jsem před léty vyrůstal. Někteří na svůj blog párkrát do roka šplouchnou nějaký ten nový článek, jiní už několik let mlčí jako ryba. Škoda. Každopádně platí: Pokud neznáte, určitě mrkněte, a hlavně čtěte!
I když jsem copyblogerské vody projel podběrákem křížem krážem, pořád jsem se nemohl zbavit obavy, že by mi mohla nějaká pozoruhodná štika potupně pláchnout. Proto jsem oslovil pár kolegů s prosíkem o pomoc. Poslal jsem jim seznam blogů, které splnily kritéria, a požádal je o doplnění. Nepřibyla však už ani mřenka. Nejlepší copywriter mi ale navrhl, že bych mohl zmínit blog UX a CRO specialisty Ondřeje Ilinčeva. Přesněji jeho sekci o copywritingu. Pravda pravdoucí. Ondřej svými posty dokáže často vypálit rybník i zkušeným copywriterům. Přidávám jako bonusový tip.
Nemám patent na rozum. A děsně rád na sobě makám. Právě proto jsem začal lovit inspiraci i v dosud neprobádaných copyblogerských revírech. Nakonec se tahle osobní potřeba přetavila v článek, ve kterém jsem vám vyzvonil poznatky z tohoto svérázného rybolovu.
Máte pocit, že se v hodnocení pletu? Nebo jsem dokonce zapomněl na nějakou mrštnou rybičku? Napište mi to! Radost mi udělá taky váš názor na můj blog. Máte-li chuť, podělte se o to, co se vám na něm líbí, o jakých tématech byste si chtěli počíst, a hlavně mi nahoďte, co byste dělali jinak. Rád nad vašimi postřehy podumám, až zase vyrazím na ryby.
Líbilo? Chcete mi za text poděkovat? Klidně mi napište (rád odpovím), pošlete odkaz na článek přátelům nebo mě pozvěte na virtuální konvici čaje.