Tuctový newsletter by mě nebavilo psát, říká copywriter Roman Věžník. A vážně – jeho Milej zlatej rozhodně není tuctový. Jak vzniká?
Takhle začíná silvestrovské číslo legendárního newsletteru o newsletterech. Už tři roky ho vydává Martin Kavka – nadšený newsletterista, poradce a lektor pro obsahové newslettery a autorský marketing. Přiznávám, že jsem byl mega poctěn, když mě taková persona, autor slovníku Čeština 2.0 a Klekí-petra českého copyeditingu požádal o rozhovor.
Co v něm zaznělo? Tady je malá ochutnávka.
„U newsletterů jsem si řekl, že budu psát posledního – a co stvořím, to stvořím. Možná to nebude dokonalé, ale nějak to napíšu. U klientů má člověk deadline, udělá to nejlepší, co v daném čase může, a práci odešle. Vlastní projekty jsou ale jiné – teoreticky je k dispozici neomezený čas. Měl jsem třeba články rozepsané i tři roky, a to je prostě na hovno. K tomu, aby šel perfekcionismus do kytek, mi pomohl až Milej zlatej.“
„Kdybych měl vydávat dokonalé články, které mi zaberou čtyřicet hodin, neměl bych na to čas ani chuť. Jen zkus zapátrat, kolik vychází pravidelných newsletterů o copywritingu, které existují déle než rok. Na tom hodně lidí ztroskotává – snaží se to mít dokonalé, psát to pro všechny.“
„Jako perfekcionista bych se ještě před dvěma lety, než jsem newsletter začal posílat, sesypal, kdybych uveřejnil na blogu článek s chybou. Milýho zlatýho ale píšu sobě a klidně v něm chyby být můžou – ostatně, co je komu po tom, že tam nějakou najde, vždyť je to moje soukromá korespondence.“
„Díky newsletteru nejsem vazalem algoritmu – e-mail přijde všem zájemcům a je už jenom na mně, jestli je zaujmu, aby ho otevřeli a četli dál. Líbí se mi i pravidelnost – mám interní pravidlo, že posledního newsletter odchází, ať se děje, co se děje. Měl jsem dvě krize. Třeba loni o prázdninách jsem se na to chtěl vykašlat – neměl jsem moc odběratelů, bylo léto, chtěl jsem dělat jiné věci. Nakonec jsem se rozhodl napsat radši kratší newsletter s cílem hlavně ho dokončit, odeslat a nepřerušit řetězec.“
„Klíčové je vydržet. A to platí nejen s newsletterem, ale i s dalšími obsahovými projekty. Když jsem kdysi psal první blogový článek, říkal jsem si, že je tak super, že si ze mě všichni sednou na prdel, budu mít prachy, slávu, kšefty… Jo, článek měl ohlas, ale trvalo čtyři pět let, než se blog zúročil. A ani u newsletteru se mi nechtělo věřit, že to bude trvat dva tři roky – první rok nebyl nic moc, druhý funguje dobře.“
Když se pustíte do čtení celého newsletteru, dozvíte se třebas i tohle:
Ale hlavně vás čeká i spousta prima počtení z Martinovy dílny.
Líbilo? Chcete mi za text poděkovat? Klidně mi napište (rád odpovím), pošlete odkaz na článek přátelům nebo mě pozvěte na virtuální konvici čaje.