Mám depku. Práce mě netěší tak, jak bych chtěl. Psaní mi pořád jde a zákazníci jsou stále spokojení. Jenže mi chybí radost, kterou mi copywriting dával před Vánocemi. Nejspíš v tom má prsty dlouhotrvající tma, vlekoucí se zdravotní trable a nechuť k pevnému režimu po vánočním lážoplážení.
Nějak takhle se projevovala moje první copywriterská viróza na volné noze. Naštěstí netrvala dlouho a i během ní mi texty šly od klávesnice. Ale stejně jsem rád, že mi psaní kromě spokojených klientů a peněz dává zase taky radost. Jak jsem se z copy virózy vykurýroval?
Inu, medikamentů jsem otestoval více. Co zafungovalo nejlépe? Výzvy v podobě nových zakázek, pravidelné ranní procházky a taky infuze chvály. Ne. Fakt mě nikdo třikrát denně neplácá po rameni a nadšeně nehuláká, jak jsem dobrej. Ale když už se mi této výsady přece jen dostane, téměř obřadně si pochvalu uložím do zápisníčku, kterému říkám pochvalník. K čemu je to dobré?
Člověk miluje pochvaly. Přiznejme si to. Kromě ruměnců na tvářích a pocitů blaha nám dávají neuvěřitelnou chuť do další akce. Jenže tenhle zápal po čase zákonitě uhasíná, když mu nedáme další palivo. Ale kde ho brát, když nás zrovna nikdo nepochválí?
Udělejte to sami. Teda, je-li za co. Nebo si zalistujte v pochvalníku. Kouzelném zápisníčku, do kterého střádáte každičkou pochvalu nejen od zákazníků, ale taky od poptávajících a více či méně náhodných kolemvašehowebujdoucích. Jejich milá slova si neskrblíte proto, abyste jimi tapetovali zeď Facebooku, ale proto, abyste z nich udělali účinnou zbraň proti depce.
Možná budete mít v notýsku nejdřív pochval jako šafránu. O to víc si jich budete vážit a o to víc je dobré sebemenší pochvaly sbírat. Ale je fakt potřeba si slova chvály někam ukládat? To si pište! Čerstvá pochvala zahřeje nejvíc, ale za týden o ní už nevíte a po roce se špatně hledá. Proto si střádám pochvaly už od svého agenturního pravěku:
V době agenturní se ke mně pochvaly dostávaly zprostředkovaně. Byl jsem za to rád a podobná slova laiků mě těšila o to víc, že jsem z nich cítil bezprostřednost.
Na první ukázce jsou jasně vidět rozdíly mezi zápisky z pochvalníku a referencemi. Zatímco reference či testimonialy jsou vždy aspoň do jisté míry uměle tvořené až strojené, pochvaly jsou spíše bezprostředními reakcemi od srdce. Není divu. O reference žádáte, pochvaly přijdou samy od sebe. První vám pomůžou získat nové zakázky, druhé dokážou opakovaně zahnat chmury, které nevyhnutelně tu a tam dopadnou na každého.
Někdy se k vám dostanou pochvaly napsané „jen tak mezi řečí“, jindy stojí na začátku poptávky. A pokud za úvodními slovy chvály necítíte jen zdvořilostní mazání medu kolem huby, můžete jásat dvojnásob. Jednak se vám rýsuje spolupráce s klientem, kterého nemusíte přesvědčovat o svých kvalitách, protože je objevil sám, jednak vám věnoval slova, ze kterých načerpáte energii a nastartujete flow, když vám nebude zrovna do zpěvu:
Tenhle nevinně začínající e-mail z podzimu 2016 stál na počátku spolupráce s paní, která mi později nevědomky pootevřela bránu k velmi bonitnímu klientovi.
Zrovna tento týden mi ve schránce přistál e-mail, ve kterém mi poptávající sdělil, že si pro psaní textů na web vybral někoho jiného. Do téhle poptávky jsem investoval několik hodin, takže bych měl být asi zklamán. Jenže jednak jsem záměrně napsal slovo investoval a tahle investice se mi už vrátila jinde, jednak mi poptávající odpověděl tak, že neúspěch pro mě vyzněl jako výhra:
I kdyby mě tento poptávající nakonec v budoucnu nikdy neoslovil, tuhle munici na krize mi z pochvalníku už nikdo nevezme. ;-)
Jakkoliv. Hlavně tak, aby vám to bylo příjemné. Já si jej od začátku vedu stejně jako inspirovník v aplikaci OneNote. Slova chvály můžete samozřejmě syslit taky analogově. Možná se tím ale připravíte o autenticitu původního formátu. Pokud ovšem skutečně chcete psát na papír, mohl by vám sedět flow-lístek. Svého času mi taky dost pomohl. Ale to už je zase jiný příběh. Tak přírodním antidepresivům a špičkovému copywritingu zdar!
P. S. Budu rád, když mi v komentářích pod článkem prozradíte svoje fígly na překonávání neradostných chvil. Jen na mě prosím nezkoušejte hit poslední doby – Válku umění. Četl jsem. Nezaujala. Vůbec.
Líbilo? Chcete mi za text poděkovat? Klidně mi napište (rád odpovím), pošlete odkaz na článek přátelům nebo mě pozvěte na virtuální konvici čaje.